TKDČ

TKDČ Praha - spolek přátel všeho





Co bylo v roce 2000:
5.5.-8.5. Mára v Dobré.
6.5.-8.5. Ivana s Hankou na Stožci, Ivana spadla do potoka.
6.5.-8.5. Ríša Nosek u Kulomíly na ranči Malevil, prej super.
13.5.-14.5.: Ríša prováděl geologický průzkum vrchních vrstev polní cesty ramenem a hlavou, přičemž ani neslezl z kola.
20.5.: Zig-Zag a jiní stepníci.
28.5.: Malý cyklovýlet přes pražské parky: metrem do Stodůlek, cyklostezkou k Maškům, Na Vidouli, Kotlářka, Homolka, Ladronka, Hvězda, Šárka, Stromovka, Letná. Já, Mára, Magda M., Jana Č., děti.
3.6.: Pidimuž: 1500m bazén, 100km na kole, 10km běh. Nebo půlku.
Pidimuž podruhé: Příspěvek od Michala Kamaráda. Michal dorazil jako druhý nejen ve své kategorii, ale absolutně.
10.6.-11.6.: Petruščina Berounka vlnila skvěle.
16.6.-18.6.: Kovářov. Vodácký víkend na Lipně. Surfy, katamarán, jachta. Slunce, vítr.
21.6. : obrys Dana S. a Terezka N., prostě Srdce Evropy, pozvaly několik přátel a zároveň obchodních partnerů na 2.mediální mejdan. Živá hudba, raut, vedro, Střihoruký (viz můj obrys).
24.6.: plameny Svoje narozeniny oslavil Jirka Zeman. Tak se další z nás dostává z chlapeckého věku mezi opravdové muže. Zahradní slavnost ve Štěrboholích navštívilo větší množství kamarádů. Jídla a pití bylo dost, i živý ohýnek a živá hudbička. Mára s Pípou vydrželi až do svítání!
Jirka 50     Mára tanec
    Hořím touhou protančit s Vámi dnešní večer, madam.



Hurá dárek!

27.6.: kuřba Kuřba vodní dýmky u Máry. Vše kromě tabáku s sebou. Obrázek je z minulé akce: zleva Tomík, Mára, Luky, Honza Fi, Pípa, okolo vodní dýmky jsou shromážděny kuřačky.
Tato akce byla poměrně hojně obsazena. Přišli: nejdřív já-Honza Fi, protože chodím všude včas. Dále Jirka Ze s Jitkou Ru, žabička Martina Ho, Daniela a Martin Ry, Mirek Gr a Maruška, Many Pa, Dáša Po, Magda Ma, Pavel Šk-po povedené operaci kyčle je to teď plejboj, Pípa a Jana Ví. Taky přijel Honza Ko na kolečkových bruslích a s vtipem:
Ptá se pančelka dětí: jak říkáme tomu, kdo chce, ale nemůže?
Pepíček: impotent.
pančelka: správně, a kdo je ten, co může ale nechce?
chvíli ticho, až to úča nevydrží: hajzl je to děti, hajzl!
Marek usmažil zase takové ty bochánky neurčitého vzhledu a složení, leč dobré a hojně nás zásobil tabákem. Pokud vím, bylo to tentokrát švestkami vonící blátíčko. Já jsem si však šetřil plíce na příští týden. Bylo příjemně (až na ten čmoud), veselo, povídalo se o všemmožném. Fi
Děkuji všem přítomným za nádhernou atmošku, která se na této Kuřbě mimo pořadí strhla a která skončila až ve 2 ráno závěrečným zachlastem u Guinesse. Trénujte plíce, příště zakouříme v září. MáraGasp.
9.7.-15.7.: Blanka a Hanka Šk, Ivana a Helena Fi, Kamila Ma, Saša Rů, Zina Ho byly v Boskovicích trochu přibrat :-7
16.7.: 1.Jinonický letní výtvarný salón. Slavnostní vernisáž v 16h na zahradě u Mašků.
18.7.: Marek má narozeniny a dost ho to překvapilo. Protože v létě (to je teď) je v Praze málo lidí, Mára radši nepozval nikoho. Tak se pod průhlednou záminkou dořešení pracovních úkolů pozvala jen jeho sekretářka, sličná Petra K. Ovšem Mára netušil, že se jedná vlastně o trojského koně. A tak, než začal s Petrou řešit cokoliv, přišla 10x pica, hned nato 1x mikrovlnka a 28x strávník. A proto je teď (v létě) v Praze málo lidí. Jsou totiž u Marka na pice.
20.7.: Kolaudace nového hnízda Karla Sluky. Pohoštění připraveno velmi profesionálně, a vlastními silami. Přišel i Mirek Sluka. Jelikož Sluky jsou si podobné, jako vejce vejci (později pták ptáku), spletla si je i Žába.
28.7. : Supermejdan na Grégrštejně.
30.7.-5.8.: Skalský dvůr. Lísek u Bystřice pod Pernštejnem u Žďáru nad Sázavou. Společná dovolená TKDČ. Cyklovýlet 2x, Macocha, westernové městečko, tenis, bejzbol.
6.8.: U Holubů - zhodnocení letošní dovolené, video.
17.8. : Kolaudace sedací soupravy u Koretzů, 18:30, jídlo s sebou (ta sedačka byla drahá) :-).
28.8. : Pěkný požár Vinohradského pivovaru naproti Slukům a Pavlíkům. Oboji mají alibi.
29.8. : Tenis na Grégrštejně. Mára, Žába, Ivana, Holubovi, Sluky. Komplikace s kurtem, neb bylo obsazeno.
8.9.-10.9.: Nejen cyklo napříč Šumavou.
Měl jsem na vybranou. V sobotu 9.9. jet Krále Šumavy. Jel jsem ale loni, 145km. Zajímavá zkušenost. Hodně lidí, zvlášť při startu. Pak mi většina ujela. Podmínky dost nefér. Někteří totiž přijeli dost natrénovaní a ani to jim nestačilo, ještě jezdili v balíku a měli doprovodná vozidla. Co bych zažil? Hodně námahy, žádná sranda.
A druhá varianta, přejezd Šumavy. Co zažiju, nevím. Proto jedu!
Můžu si dát ve čtvrtek spacák k Markovi, přiveze ho Dáša. Radši si ho ale dám na kolo, ať jsem nezávislý. Připínám si obě brašny, do jedné spacák a karimatku, do druhé oblečení. V pátek se budím budíkem a jedu na kole na Hlavní nádraží, jsem tam z Jižňáku za 25min. Je to jen 11km, průměrná rychlost 26.4km/h. Schází se dobrá parta, podle abecedy: já Honza Fiala (píšu to podle abecedy, aby nebylo blbý, že jsem na prvním místě), Gaspík Mára s klucima, Jarda Klinger zlomená páteř, Manfréd Pavlík, Pekari, Martin Rybář. Celkem 8 nás je. Přichází ještě Ondra inspektor ČD se Zdeňkem, ale dávají si jen kola do hytláku, přijedou za námi až večer.
Rychlík má jen asi dva vagóny. Poslední vagón je v třetině bez sedadel, pro bycikly. Super. Vyjíždíme v 6:30, už v tunelu začíná pršet. Naštěstí jedeme daleko. V 10:28 jsme v Sušici, je krásně. Jedem z nádraží do města a dáváme si polívku. Náš dnešní cíl je jen 12km daleko, ale jedem oklikou. Ze Sušice vyjíždíme po 11h. Petrovice, Hartmanice, stoupáme, před Dobrou Vodou vlevo nahoru úbočím Křemelné. Pak sjíždíme dolů k říčce Křemelné. Martin kouká, jak Tomík holou rukou nasazuje spadlý řetěz a říká: špinavou práci dětem. V altánku u bývalé vesnice Studánky lokáme Bechera, ovšem mimo Tomíka, neb mu bude patnáct až zítra. Teď schne. Je 13:20. Zkouším vylézt na střechu altánku, ale kloužou mi cyklotretry. Zato zkušení lezci Pekari a Fred vylézají až nahoru, mají měkkou podrážku. To se jim asi blbě jede na kole.
Přejíždíme Křemelnou river, pak silnici z Prášil do Srní a do kopce a furt. V dálce vidím nějaký svislý předmět, co to je? Tlustý světlý strom, vodopád nebo skála? Ne, je to silnička! A není úplně svislá ale skoro. Poslední úsek má stoupání 27%. Nahoře je bývalá Nová Studnice, 1051mnm. Filmuju, jak ostatní stoupají. Kdybys nefilmoval, tak to vytlačím, někdo říká. Zelenohorská vyhlídka v 14:30. A poblíž dělám ty nejpřirozenější lidské pohyby. Z ruky do huby, je tu spousta borůvek. Buďto je sním, nebo mi někdo musí vyškrábat oči, jinak to nevidim.
Sjezd dolů na Javoří pilu, krásné místečko, podél Roklanského potoka na Modravu. Osvědčená hospůdka vlevo před mostem, už je taky 15:40, pozdní oběd. Rozvalujeme se, pak jedeme přes Antýgl. Nahoře je přírodní šutromuzeum. Fred píchnul a Mára usnul. Po 18h jsme v Srní a dáváme brzkou večeři. Pak to perem z hor dolů přes Rejštejn, máme spát v Radešově u Dáši. Dáša právě volá, že je ale v Plzni, má u sebe klíče a spacáky těch, co je dali ve čtvrtek k Markovi.
Odbočka na Radešov, přede mnou STOP, pět metrů za mnou rozjetí mladí Gaspíci. Brzdím zvolna, zastavuju až uprostřed křižovatky. Luky mě objel a jede dál, i když máme odbočit. Tomík mě objel jen o pár cm. Ještě že nic nejelo. Jdeme do hospody a čekáme na Dášu. Přijel vlakem Ondra, Zdeněk a pak i autem Dáša. Před 23h zaleháváme na půdě. Dnes ujeto 62.7km, nastoupáno 1264m, průměr 17.7km/h, maximum 59.1km/h. Čistý čas jízdy jen 3h33min. Štěká Dášin pes.
Ráno štěká pes. V polospánku slyším, že pár lidí jede napřed, čeká náš totiž stoupání zpátky do hor. Vyjíždíme až po 8mé. Kopec Svojšák přes vesnici Svojše. Doháníme ranní ptáčky, na Zhůří jsme nastoupali 600m, je 9:40. Po lesní cestě přes Zlatou Studnu, po silnici na Nové Hutě. Otevřený konzum, tak konzumujem. Mají tu i lavice a stolečky. S Fredem se lavice převrací, pak plůtek, pak o něj opřená kola. Pěkné domino. Mára volá do Pasečné, cíle dnešní cesty, sestře Pavla Škorpila. Pavel měl domluvit ubytování. Domluvil ale jen 2 lidi a na včera. Tak ještě jednou do konzumu, v Pasečné není ani hospoda. Je 11h.
Nevíme, jestli pěší přechod do Rakouska Zvonková není jen do 17ti, tak přidáváme do tempa. Krásnou Chaloupeckou slať si ale nenecháme ujít. Marek hlídá kola a spí současně. Odmítám kolo naložené brašnami tahat lesem přes větve a pařezy a vybírám další cestu. Jedeme z Borové Lady na pláně po levé cestě, podle Malé Vltavy. Ve Ždáreckém jezírku dáváme koupel ve 12:30. Osvěžující. Pak rychlý sjezd do Strážného, kousek po silnici do Hliniště a po cestě směr Soumarák. Peru to lesem asi 40. Zavřenou závoru na rozhraní slunce a stínu vidím na poslední chvíli, brzdím smykem, hledám si místečko vpravo v lese, ale stíhám zastavit půl metru od závory. Prohlížím si 10m dlouhou brzdnou stopu, nějaký nekvalitní asfalt, možná jen dehet, protože je natavený a smykem uhlazený.
Jedeme po silnici do Dobré, jen napít, není čas. Pak přes železniční most a do Nové Pece. Je 15h. Před křižovatkou vlevo testujeme novou hospodu, skvělá. Na cestě ke Kanálu se vyhřívá zmije. Filmuju jí, místo aby utekla, syčí na mě. Cestou vidím i jiné živočichy, ale chovají se neutrálně, suše. Někdo je přejel už dávno přede mnou. Jedeme podle Schvarzenberského Kanálu. Krátce stavíme u kostela v bývalé Zvonkové. Všechno je tu bývalé, bolševik zničil mnoho krásných vesnic. Celnicí projíždíme v 16:58 a zjišťujeme, že nemají do 17ti, ale do 20h. Jedeme dál podle Kanálu, je tu modrá česká turistická značka. U dřevěných ptáků potkáváme české cyklisty, nemají pasy a nevšimli si, že jsou v Rakousku.
V 18:10 přes přechod Ježová vjíždíme do Česka. Jedeme po krásné asfaltové cestě podél bývalých vesnic. Kocháme se západem slunce. V 19:30 jsme v Pasečné. Kraj světa. Jen pár obyvatel a koně. U svých hostitelů jsme přijati medem a sádlem. I poslední chleba jsme jim snědli. Už je noc. Najednou záblesk a rána jako z děla. Jdu se podívat ven. Bylo to z děla. Je tma, tak nevidím, kdo střílí. Další rána. Když tam dám trojitou dávku, odletí lauf šest metrů dozadu, slyším na levé ucho. Pravé ucho jen píská. Radši jdu domů. Po třetí ráně přišla odpověď z Rakouska, taky tam má někdo dělo. Po čtvrté ráně přijíždí policie, ale nic tu už není. Dnes ujeto 110.7km, nastoupáno 1457m, průměr 17km/h, maximum 58.2km/h. Čistý čas jízdy je 6h30min.
Ráno v 8:30 vyndáváme kola od podrážděných včel a vyjíždíme z Pasečné po silnici. Je ale překopaná, musíme kola přenést. Jedeme dál podél hranic přes Spáleniště, bývalé Kapličky (1300-1959), Mnichovice, v 11h do Studánek. Potkáváme pána s košíkem švestek, jsou sladké. Doporučuje nám hospodu Soňa. Dávám si Šumavskou baštu. Oválný talíř, houskové i bramborové knedlíky, několik druhů mas, zelenina. Mára a Ondra dříme. Jižně objíždíme Dolní Drkolnou a na kraji louky odpočíváme. Pak přes Horní Dvořiště (je tu nová hospoda) do Českého Heršláku na nádraží, které se jmenuje paradoxně Horní Dvořiště. Dnes ujeto 31.8km, nastoupáno 468m, průměr 15.7km/h, maximum 57.5km/h. Čistý čas jízdy je 2h.
Vlak přijíždí před 15tou hodinou. Je krátký, ale všichni sedíme. V Rybníce přestupuje od Lipna spousta lidí. Pekari je blbě, má úžeh nebo úpal. Po 19h jsme v Praze.
16.9.-17.9.: Hopsa hejsa do Brandejsa. Blanka, Mára, Ríša, Holubovi a Koretzovi sportovali.
23.9.: Oslava narozenin Honzy Koretze. Odpoledne sportování v tělocvičně gymnázia Botičská. Navzdory všem fyzikálním zákonům zářila Černá, ale v basketu. Ostatním to taky docela šlo. Nebylo sice všem úplně jasné, kdo s kým a proč, ale jen ve sportu. Pak hodně jídla, pití, hudby, dobré nálady, tance, - venku až do pozdních nočních hodin. Přítomni byli skoro všichni, chyběli Růžičky a já - Honza Fi.
14.10.: Cyklovepřokoleno, Klokočná.
Oné krásné soboty se sešli bikeři v hospodě U koně na Klokočné za účelem nezřízené konzumace třesoucího se štětinatého pašíka. To se povedlo a někdo při tom najel 70 km na kole, někdo 20 km autem a celkově to bylo pěkné a dobře uzené.
Účastnili se: Pavel, Mirek + Karolína + Máša, 4 Mazanci a my , 3 Gaspíci. Napsal MG.
17.10.: U Nosků: první podzimní úterní sauna - pánská! Ale Sašu Růžu jsem nalákal.
20.10.: Nultý ročník plesu hořeních deseti tisíc 20. Října 2000.
Kdo si nenechal ujít aristokratické prostředí s neopakovatelným geniem loci ve Škorpilovic ville na Královských Vinohradech, neprohloupil. A neprohloupili téměř všichni, kterým se noblesní zábava stala životním stylem. Po skvostných peršanech mezi mísami jídel a plnými poháry excellentních moků pobíhaly dvě skvrnité dogy, mahagonový interiér první republiky decentně odrážel hudbu Glena Millera a dalších swingových orchestrů a slavnostně odění kroužkaři tiše pluli parketem jímajíce v náručích svoje milené. Originální olejomalby renomovaných mistrů shlížely na okouzlující dámy a šaramantní gentlemany, kteří se umně pohybovali mezi starožitnými skulpturami a původními kusy nábytku. Třicet dva návštěvníků zahrnovalo i kdysi zhýralého hraběte Masheka na kolečkovém křesle tlačeném jeho chotí hraběnkou Inge von Dresden, uhlazeného průmyslníka Koretzowskiho se svoji extravagantní choti (oděna v kůži, klobouk o diametru 80 cm) i několik nefalšovaných milionářů, businessmanů, finančníků, doktorů, inženýrů a plejbojů. Závěr večera byl ve znamení skvělých doutníků, které zejména v ústech dam evokovaly v myslích pánů ty nejbizardnější představy o dalším průběhu večera.
Obrovský dík za zorganizování tohoto nevšedního večera patří Pavlovi a jeho máti paní Schlupkové.
Napsal MG.
28.10.: Sobota dopoledne: Draci tentokrát zase na žižkovském Křížku. Oběd v restauraci U Kozla.
31.10.: Všeobecná sauna u Nosků. A Ríšovy narozeniny.
Zinin příspěvek na téma záchod, velká strana, kakání, sračka.
Kdo má jaké choroby. Jak se těšíme na domov důchodců. Fakt zábava.
Ještě že nezklamala Terezka s jídlem.
1.11.: Kuřba vodní dýmky u Marka Ga, několik nových tváří, odvaz, vybraná společnost mladá duchem a některé slečny i tělem.
4.11.: Sobota: Zamykání řídítek
Sice ráno pršelo, někteří borci tudíž vyměkli (Pekari?!), ale akce byla super. Ivana mi dala do brašny 4 jabka a 2 housky se salámem.
Odjezd byl v 6:30 ráno z Hlavního nádraží rychlíkem 990 Otava, který má nádherný vagón na zjednodušenou přepravu kol. A pokecal s námi příjemný průvodčí.
V Příbrami už jen lehce mžilo, vůbec to nebylo nepříjemné. Jel jsem já, Ivana !?!, Marek a Tomík Ga, Petr a Ivana Cerhovi, Jarda Klinger, Manfréd, Martin Rybář, Pavel Škorpil, Milan, Jana Víchová. Prostě 12 lidí, co nejsou z cukru.
Jeli jsme přes Pičín na Brdskou Hřebenovku. V lese už nepršelo. Many na Kuchyňce prorazil duši na šutrech. Stožec, Kytínská louka, Skalka a pak jsme sjeli do Řitky do hospůdky u rybníka, po obědě (Řitecká pumelenice) přes Jíloviště, Cukrák, Lipence, Radotín. Tady jsme potkali Jardu Janáka, který nám vyjel naproti, jelikož nepršelo. Dál po silnici zadem podél kolejí přes Cuc hli pod Barrandov.
V neděli jsme snědli ty jabka a housky, co byly pořád v mojí brašně.
10.11.: Dobytí Řípu na kolech. Cesta podél Vltavy ujde, kromě úseku mezi Řeží a Kralupami, kde je to hrozný balancování nad hladinou řeky ve výšce 3-5 m, že neslejzají nenom sebevrazi. Jižní cesta na Říp je taky woser - nesešto po šutrech. Na vrcholu dýchá mléko a strdí, ale pivo tam měli hnusný. Cesta zpátky rychle ubíhala po rozestavěné dálnici. U Vltavy padla tma, taxme dojeli pantografem.
Fred Pa+ Jarda Kl + Mára Ga.
Napsal MG. Dodatek: Řež-Kralupy jsem taky absolvoval letos v qětnu. Ale podle Jardy Janáka lze jet po levém břehu!!, i gdyž je to kus potrati mezi rychlíkama. Honza Fi.
17.11.: Pátek: od 19,00 hodin v hotelu Svornost v Dolních Počernicích se konal tradiční podzimní Reprezentační ples TKDČ pro mládež i dospělé.
K tanci a poslechu hrálo Duo Magic Sound. Na programu byly tance standardní, latinské, národně společenské, jakož i tance konzumní.
Během večera jste mohli shlédnout předtančení skupiny Kasiopea. Zpestřením byla opět bohatá tombola s převážně nevážnými cenami.
25.11.: Narozeniny Mirka Grégra spojené s kolaudací Altánku.
29.11.: Pánská jízda od 19h u Marka Ga, přišli jen tito páni: Marek Ga (je tu doma), já (Honza Fi), Mirek Grégr, Honza Koretz, Vláďa Holub a Pavel Škorpil. Dámy ani slečny nebyly. Fakt ne. Hlavní téma - domov důchodců.
5.12.: Úterý: Mikulášská nadílka - storno. Úpadek TKDČ úspěšně pokračuje.
9.12.: Sobota: Vycházka - procházka s odborně-historicko-vědeckým výkladem.
Sraz byl v 10:00 na stanici tramwaye č.22 na Pohořelci, průvodkyni zajistil Ríša Nosek. Prošli jsme Strahovskou knihovnu, Loretánské nám., Nový Svět a mrzli u střídání stráží. I když nemrzlo.
15.12.: Posezení v rugbyklubu Guiness od 19:00. Marek Ga, Mirek Gr, Honza Fi, Ivana Fi, Pavel Šk, Magda Ma, Many a Fany Pa.
19.12.: Sauna na Lukách, tradičně od 19:30h. To pro ty, co mají již vše hotovo. Já a MM jsme tvrdě makali na dokončovacích pracech filmu Rok na vsi až do 00:02h.
23.12.: Tradiční procházka předvánoční Prahou, tentokrát v oblečení "vesnice 50.-70.léta". Začala v 16:45 od stanice Malostranská, přes Hrad do Baráčnické rychty. Tady byl promítnut film Rok na vsi, aneb z plodů naší země. Martin Mašek (studio MM) a já (studio FILABEL) jsme získali Oskary, a to ještě dříve (nebo právě proto), než byl film promítnut.
Tak pardon, není to OSKAR, ale zcela jiný operátor, a to PEGATEL. Martin byl oceněn za produkci, scénář a režii, já za kameru a střih.
26.12.: Na Štěpána opět tradiční výstava fotek ze života TKDČ v galerii Fričova 9 na Královských Vinohradech, včetně ochutnávky cukroví.
29.12.-1.1.: Silvestr TKDČ v Srní, hotel Mír. Málo sněhu, dobré jídlo, jinak podle Ivany hrozný hotel s vydřiduchem v čele. Nikdy více vašeho Míru, soudruhu vedoucí!





Poslední úprava 29.5.01