| 6.ekim: (říjen) | Cumartesi Starověká Elaiussa Sebaste leží mezi moderní zástavbou vesnice Ayaş v srdci Horské Kilikie. Byla založena v pozdně hellénském období (2.-1.st.p.n.l.) a největšího rozkvětu dosáhla v císařském a ranně byzantském období. Prosperita města byla spjata se strategickým místem u moře, přirozeně chráněným přístavem a zemědělskými aktivitami - zejména kultivací oliv, které daly městu název (elaioussa=olivovník). Původní jádro města omezené na mys na pobřeří postupně expandovalo na pevninu, což bylo umožněno mírem, který nastal po Pompeiove vítězství nad piraterií a hlavně Augustiniánským obdobím, kdy byla Elaiussa svěřena Archelaiovi kapadokijskému, který si zde vystavěl svoji rezidenci. Díky císařské přízni se město mohlo těšit titulu 'Sebaste'. Založení provincie Kilikie Vespasianem (r.72 n.l.) vedlo k nové fázi ekonomického a městotvorného rozvoje zvláště během 2. a 3.stol.n.l., kdy byla celá vnitrozemská část města přestavěna vybudováním agory, divadla a velkých lázní. Úpadek Elaiussy Sebaste začal během druhé poloviny 3.stol.n.l. po invazi... Tak a už mě to překládání všelijakech archeologickejch materiálů štve. Je to tam docela hezký. Pěkný divadlo a zanešenej přístav. Přístav je zanešen sedimenty, ale kruhové portico u něj zase exkrementy z blízké lidové pláže. A mraky sarkofágů a hrobek přímo na dvorcích vesnických domečků... |
| 7.ekim: | Pazar Už mám těch antickejch kamenolomů a krásnejch pláží pokrk, tak to votáčím v Limonlu (čes. Citrónova, lat. Lamos) směrem od pobřeží do hor. A už je tu milé překvapení: Říčka Limonlu vytváří nádherný kaňon ve vápencových skalách. Nemohu odolat a jedu dalších několik km. Silnička se klikatí po stěnách kaňonu - a už jsem tam: Doktorun yeri (doktorovo misto). Skály, průrvy, řeky, bujná vegetace, stín, vodopády, antické akvadukty a hrádky. A hospoda se skopovými žebírky. Pravý moslemínský ráj. Až budete projíždět, podívejte se tam taky. |
| 15.ekim: | Pazartesi Měněji mě v Mersinu olej v autě, tak mám 2 hodiny času, tak se jdu cournout na pobřeží. A co nevidim: Pompeiopolis. Dlouhatánská kolonáda Svaté cesty (z přístavu do chrámu) 200 korintských sloupů (dodnes stojí 20). Vyznavači Slunce, přijedší sem před 21 stoletími z ostrova Rhodos nazvali svoji osadu Soli. Alexandr Macedonský zde pořádal oslavy svého vítězství nad Peršany v Malé Asii, ale pak ho obsadili Kartaginci, kteří formou piraterie bojovali proti Římu. Římané (vojevůdce Pompeius) jim ale dali v 1.stol.p.n.l. na frak a založil zde a po sobe pojmenoval nové město. Až do 6.stol. bylo střediskem vyznavačů pohanského kultu Matky Země - Kybele a snad proto na ně poslal Bůh r.525 ničivé zemětřesení. Z kdysi 250 tisícového města zbyly jen ruiny. Turecký název místa je Viranşehir - město rozvalin je toho dokladem. Kromě kolonády jsou zde i nesmělé vykopávky divadla střežené vojáčkem, ke kterým se hrozivě blíží výstavba 12 patrových činžáků moderního Mersinu. Jak to tady bude vypadat za 100 let? |
| 19.ekim: | Cuma Taxme tady měli audit na hospodaření. Dopadl snad dobře, jenom závěr byl trochu rozpačitý - v jedné ankarské obskurní kavárně netáhla dobře vodní dýmka a kouř byl poněkud štiplavý. Cestou zpátky jsme to se Žábou (Hryzounci byli na převýchově u sousedů) vzali místo normální silnice rovnou krzeva pohoří Tahtali Daglari. Divoká příroda, vřesoviště, měděně zbarvené hory, průsmyky, řeky atakdále, jak je to ostatně u nás v Tauru zvykem. A to hlavní: Fraktin-Yazilikaya. Čarokrásné místo ve skalách u říčky, kde kdysi bylo chetitské město. A basreliéf vytesaný ve skále před 3200 lety. A na něm chetitský král Chattuşiliş III. S manželkou, ani obětují hlavnímu bohu bouří Teşupovi a sluneční bohyni Hebat. |
| 27.ekim: | Cumartesi No konečně! Jen 10km severovýchodně od Elboše mají být vykopávky chetitského města Karahöyük (Černý tumulus). Pátej měsíc jezdim denně na stavbu, která je 28km taky severozápadně od Elbistanu. Křížem krážem bloudím vesničkama s chatrčemi uplácanými z hlíny a nebýt drátů s elektrinou a aut, vypadalo by to tam jako ve středověku. Nikdo nic neví a já to ne a ne najít. Dnes jsem měl štěstí: Vzal jsem do auta jednoho scvrklého dědu a ten mě to ukázal: V hliněném pahorku uprostřed nuzné vsi, kde měli Chetiti v době bronzové město, je několik výkopu. Děda říká, že několik kamenů je odvezeno do muzea. Výkopy jsou zaváty igelitovými taškami a jiným bincem. Ve dvou je vidět 4000 let staré zbytky zdi... |
| 28.ekim: | Pazar Mraky se válejí nízko nad Elbošem a občas trochu sprchne. Topení v našem domě se stále nedaří zprovoznit. Bereme to proto divokejma vesničkama na sever od El Bistanu. Stůj co stůj chci najít Aslantaş (Lví kámen). V mapě je to značeno jako chetitské vykopávky, ale co je tam doopravdy, nevím. Teď pozor: máme to: dva kiláky pod horou v meruňkové zahradě dvě šedomodré tečky. Jedem tam polňačkou a tečky se zvětšují. A jsme u nich: Dvě tři metry dlouhé a dva vysoké sochy lvů. Od té doby bronzové (Chetiti už tehdy znali železo), co tu stojí, trochu zvětrali, ale stále jsou nádherně majestátní. Jo Elbistánská planina - tudy kráčela historie... |
| 30.ekim: | Sali Jedu takhle tábořit, Vectrou CD na Ankaru, Spěchám, proto riskuji, Přijíždím přes ... Sultánská vřesoviště. Je to jedno z největších hnízdišť vodního ptactva na světě rozkládající se na úpatí jediného tureckého činného vulkánu Ercies Dagi. Z 251 druhů ptáků, vyskytujících se na zeměkouli, jich tu žije 80! Malé muzeum s vycpanými ptáky ale za moc nestojí. Zato je hezké malé pramenné jezírko, vřesoviště napájející. |
| 31.ekim: | Çarşamba Ukazuju Hryzounkům ankarské Atatürkovo mauzoleum v neoklasicistním stylu. Jeho auta, medaile, psací souprava, frak. Neuvěřitelnej kult osobnosti, ale já (stejně jako drtivá většina i mladých Turků) toho chlapa obdivuji: Na troskách Osmanské říše plné cizích okupačních armád po prohrané 1.světové válce odloučil islám od státu, zrovnoprávnil ženy, zrušil "rozsypanej čaj" a zavedl parlamentní demokracii. Tvrdé jádro islamistů má na něj ale proto pifku, takže každej druhej návštěvník maus olea byl od místní StB. |
| 1.kasim: (listopad) | Perşembe V Ankarském Hiltonu byl zahájen Český týden. Kupuju na to nový smoking (turecky smokin), protože kromě knedliků, budvaru, vysočiny a štrůdlu tam bylo půl diplomatického sboru a 5 modelek z Jablonce. (Ukazuvaly se na molu většinou jen v korálkách.) Paxem do nich začal hučet (se Žábiným svolením), aby se podívaly k nám do hor na východ. Jedna na to dost zabírala, ale byla to už starší (19) osoba, taxem se na to posléze vykašlal... |
| 3.kasim: | Cumartesi Nevydržel jsem to a jedu zpět na Elboş přes moji milou Kapadokyi. Nesmím minout údolí Peristerma (nyní Ihlara). V tomto 16km dlouhém kaňonu je v tufových skalách vykutáno 10 tisíc obydlí a desítka kostelů z 9.-11.století. Než to Mongolové rozvrátili, žili tam křesťané v úkrytu před nájezdy Arabů. |
| 4.kasim: | Pazar Kousek od nás je ještě před 100 lety činná sopka Ercies Dagi. Ještě teď z jejích kráterů prýští horké plyny, i když její vrcholek ve skoro 4000m n.m. je stále pokryt sněhem. Podle průvodců je tam jedna z nejlepších sjezdovek na světě. Lyžovat, pravda, neumím, ale prozkoumat to chci. A nezklamal jsem se: Na planině ve 2150m je docela obstojné sportovní středisko. Sedačka, kotva, kavárny, půjčovny. Tady by byla zimní dovolená s TKDČ! |
| 8.kasim: | Perşembe A teď místo keců o Chetitech a kamenolomech trochu vášně: Kurdka. Krásné havraní vlasy, na Kurdistán krásná postava, zde v horách nevídaná komunikativnost, napůl dívka, napůl žena, divoký i něžný pohled s přídechem dálav. A její oči říkají: Vem si mě - ujedeme na koních do hor a budeme se milovat v kamenné chatrči na lavici z nehoblovaných prken.... Kdykoli zajdu (se Žábou) do krámku s módou jejího papá, živě s ní konverzuji. Asi jsem ji okouzlil tím, ze umím tři slova kurdsky (počítat do tří). Jo kecy, ty zabíraj všude... |
| 14.kasim: | Cumartesi Je to wostuda - Malatya je nebližší okresní město od nás a já tam jenom jednou projížděl. Až teď se naskýtá příležitost, tak toho zneužívám. Založili ji Asyřané 4000 let tomu nazad. Pak se tam střídaly zase klasicky všechny kultury, jak tomu je snad v celé Malé Asii. V 19.stol. se začala vylidňovat - lidé se stěhovali do nově založené blízke Nové Malatye. Ta původní se teď jmenuje Batalgazi a je prošpikována památkami. Já jsem neměl moc času, taxem se zastavil jenom v Ulu Cami (Velká mešita). Je to totiž nejstarší mešita v Turecku (postavená v 7.stol.). Byl jsem v ní večer před začátkem postního měsíce Ramadanu a bylo to okouzlující: Rozlehlý labyrint modliteben a spoře osvětlených tajných zákoutí, jako z pohádek 1000 a jedné noci. Vše vystláno koberci a uprostřed atrium. Tu I onde modlící se Moslemín. Sakra, to bylo tak pěkný, že budu snad konvertovat na Islám a distancuji se od naší Okcidentální konzumně dekadentní kultury…. |
| 18.kasim: | Pazar Myslel jsem, že Kapadokyi za těch 19 let, kdy jsem v ní několikrát byl znám, ale není to pravda a furt je co oběvovat. Rudé Údolí (Kizildere nebo Güllü Dere). Plazíme se tam polními a skalními cestami a odměnou je nám krásná scenérie, tvořená do červena zbarvenými skalními útvary. Vidíme nejenom kostely El Nazar a Ayvali, ale i tunely, jeskyně, prameny a funkční akvadukt - to vše v jemném sněhovém poprašku. A to nejlepší na konec: Kamila nemá lodičky, ale pořádnou turistickou obuv! |
| 20.kasim: | Mašci fElboşi Taxme tu měli milou návštěvu z vlasti - Kamču a Martina. Na to že tu byli skutečně jen na skok, jsme stihli (skoro) úplně všecko. Rodinohodiny, hospodohodiny, přírodohodiny i památkohodiny. Památky chetitské, muslimské i křesťanské. Martin všecko točil. O Silvestra prej bude premiéra! Žába s Kamčou prokecaly celé noci - řešili prý nesmrtelnost chrousta. Závěrečná cesta do Ankary srdcem Tauru byla nádherná: Zasněžené hory, skalní města, silnice ještě sjízdné a do toho azuro. Závěr byl v největší ankarské mešitě Kocatepe. My dole s Martinem vzýváme Alláha, aby dohlédl na šťastný návrat a Kamča to jistila z dámského oddělení modlitebny v prvním patře. Kdo přijedete další? |
| 23.kasim: | Cuma Tak a je tady kiş (turecky zima). Předevčírem jedu z Pinarbaşi do Göksunu a v Demirci geçidi (Železářův průsmyk - 1890mn.m.) asi dvacet popadanejch autobusů a kamiónů ve škarpách. Je asi 25cm sněhu a pořád chumelí. Pluhy nikde. Každej je chytrej, a myslí, že to nějak projede, tak najíždí do kritického místa v protisměru, takže je vše dokonale zablokováno. Naštěstí mám řetězy, které naštěstí pasují a plnou nádrž. Vyndavám deku, spacák a podvlékačky, abych se připravil na nejhorší. V Turecku se ale všechno vždy vyřeší, takže se to zázrakem po 2,5 hodinách hnulo a já se šťastně doplížil šedesátkou po té ledovce (autobusy, které naháněly zpožděíi mě předjížděly stovkou) domů do Elboše. Ale to nic není. Dneska jedu ráno do práce a teploměr ukazuje -27,5. Kiş je tedy opravdu tady. Nashledanou na jaře. |
| 2.aralik: (prosinec) | Pazar Tak se zdá, že na pár měsíců skončím s optimistickými hlášeními nádherného života v Turecku. První sněhová nadílka roztála, Elbistan Ovasi se zatáhla mraky a leje a leje. Doma nás to nebaví, taxe jdeme projít k řece. Všade bahno a lezavá klendra.  Nerad ukazuju moji druhou vlast z té horší stránky, ale dnes si to neodpustím: Přiložená fotka ukazuje bordel v popředí (smetiště) a bordel v pozadí (místní nevěstinec). Mezi tím plyne Ceyhan. To fše asi půl kiláku od našeho domu. Ještě, že ve čtvrtek už budu sedět na Vinohradech v hospodě a cpát se vepřovými dobrotami (podaří-li se mi ovšem ve středu zdolat obávaný průsmyk Demirci). |
| 7.aralik: | Cuma Tak zase doma mezi svými. U Mašků probíhá orientální večírek. Dámy zahaleny, Holoubek čerstvě obřezán. Zastesklo se mi po náručí přítelkyň z řad TKDČ, tak opouštím stoly prohýbající se pod spoustou českých a tureckých specialit a pod bednami šampaňského a začínám tančit. Brzy je na parketě několik párů. Martin Mašek něco promítá a něco natáčí. Najednou prásk do zubů a vohryzku. Rána jako od turbovrtule. Říkám si, že tohle ve scénáři nebylo, ale jako novej prvek Roku na vsi 2 to není špatný. Večírek pomalu končí a mě dochází, že to opravdu nebylo ve scénáři a zasáhla mě šampaňsky žárlivá spravedlnost. Milí Mašci, ještě jednou vám děkuji za interiéry poskytnuté na tento nevšední večírek a těším se na další společné akce. |
| 15.aralik: | Cumartesi Migros, Praktiker, Makro, Real. Ankarské hypermarkety praskají ve švech. Zrovna začíná turecký hlavní svátek Seker Bayram (svátek cukru), pak bude Yilbasi (Nový rok) a do toho vánoce. Bláááznivě se do toho vrháme, protože potřebujeme jednak dovybavit byty, jednak nakoupit dárky. Já se vůbec nedivím pravověrným islámu, že je tohle musí štvát, protože američtí dědové mrázové a křesťanské vánoční ozdoby vytlačují jejich tradiční zvyky. Raději utíkáme pryč - domů k nám na východ. Po cestě se stavujeme v Konyi, pak v byzantském klášterním komplexu Alahan, kde upilujeme krásnou borovičku kousek vedle křtitelnice ve tvaru kříže ze 6.století. |
| 16.aralik: | Pazar Kanlidivane. Doslova to znamená "krvavá pohovka", protože se tam prý kdysi obětovalo božstvu probodnutím a svržením do propasti…. Okolo této krasové propasti je spousta antických a byzantských chrámů, hrobek a reliefů vytesaných na stěnách propasti budovaných postupně od 3.stol.p.n.l. a každý kamínek, který se tam válí má na sobě obtisk mušle nebo trilobita. Koukáme na to se Žábou s respektem před Přírodou, protože před chvílí jsme projížděli "naším" letoviskem Kizkalesi, které průtrž mračen zavalila bahnem a kameny, takže tam spadlo několik domů, zbylé jsou plné bahna a úplně se změnil tvar pláže. |
| 28.aralik: | Cuma Hurrrrááá - přiletěli Pavel Š. se Šárkou a Sarah.  U Levantského moře leje jako z konve a já do toho pomáhám vykládat loď plnou našich komponentů 360MW kotle v přístavu. Holky mezitím klábosejí v kajutě kapitána. Ale je teplo, takže s Pavlem lezeme do moře. Ja krátce, ale P. několikrát a dlouze. Těžiště zábavy leží však v konzumaci rybích specialit v mezinárodní společnosti. Turkům se líbí Sarah a námořníkům zase Šárka (mě vobě). |
 Silvestrovská hostina musí být pořádná. Češeme proto se Šárkou a Sárou trochu mandarinek. Nejsladší jsou tady u moře 70km od syrskejch hranic. | |
| 30.aralik: | Pazar Ukazujeme vzácné návštěvě to nejdivočejší z Elbistanu. Vnikáme do jedné mrňavé mešity na úpatí kopce zrovna v době namazu (modlitba). Modlící se mužští jsou krapet nervozní ze štíhlé vysoké blonďaté krásné Šárky. Situaci však zachraňuje kostelník, který někde vyštrachal šátek a necudné Češky po islámsku zahalil. |
FILABEL