| 11.mayis: (květen) | Cuma Díky stávce Lufthansy jsem natočil ještě jeden hospodovečer Zur Post a s jednodenním zpožděním dorazil do Ankary. Nikoliv však mých 5 zavazadel včetně kola. |
| 13.mayis: | Pazar Po několika večeřích s předními celebritami české komunity v Ankaře se přesouváme 625km východně. Členové expedice jsou kromě mě: Mojmír (můj zástupce), Ivana (naše sekretářka a účetní) a pes Wulfy. |
| 15.mayis: | Soli Na staveništi stojí 1.komín, kus jedné chladící věže a 1.patro nosné ocelové konstrukce našeho kotle. Ve skladu je prvních 5 beden. Ještě toho z Česka přijde 50 tisíc tun, z čehož mě jímá hrůza. Večer trávíme v zábavním podniku pochybné pověsti. Personál ke mě chce přisadit lehkou děvu, ale já odmítám s odůvodněním, že jsem na podobné záležitosti již stár. |
| 16.mayis: | Çarşamba Byl jsem požádat na krajském policejním ředitelství o pracovní povolení. Je to ve městě Kahramanmaras, vzdáleném asi 150km. Jede se tam přes nádherné hory (nejvyšší vrcholky jsou stále zasněžené, takže to vypadá jako v Alpách). |
| 19.mayis: | Cumartesi Sesadil jsem svého Diamond Backa. Leteckou přepravou nijak neutrpěl. Poté jsem vyjel na 1.hřeben, obklopující Elbistanskou planinu. Převýšení cca 700m, do dálky to bylo asi 35km. Cestou zpět jsem byl u pramene místní řeky Džejan. Začíná jako mocný pramen, tryskající zpod skály, pak se přidá ještě několik zdrojů z pramenných jezer a kilák za pramenem vypadá Džejan jako 1/2 Berounky v Mokropsích. Venku řve muezín, všechno kvete, voňavý vzduch rozechvívá chřípí a služebnictvo poklízí v přilehlých komnatách. |
| 27.mayis: | V 1.století p.n.l. vzniklo asi 200km východně od mého současného bydla pitoreskní
království Komagene jako směsice prvků Řeckých, Římských, Chetitských a Perských. Tato
země, zavlažovaná Eufratem a kontrolující všechny přechody pohoří Tauru mezi
Horní Mezopotámií a Anatolií neobyčejně rozkvetla za krále Mithridata. Patrně jeho
syn Antiochos I. dal na vrchol sopky Nemrut (2200mnm) navršit 50m vysoký tumulus,
skrývající pokladnici a hrobku. Okolo tumulu je několik teras. Na východní je
umístěno 7 kolosálních trůnů se sochami Komagenského božstva, vysokými až 10m.
Tyto sochy částečně z trůnů popadaly při zemětřeseních. Po 15 létech jsem tam opět vylezl. Tentokrát bylo strašné vedro, ale tehdy jsem klepal pěknou kosu, protože jsem na tumulu čekal asi 2 hodiny na východ Slunce. Na cestě zpět jsme se stavili v hlavním městě Komagene (Arsameia) na vysokém skalním ostrohu nad řekou Nympheos. Jde přes ní most z římského období a pod mostem jsem vlezl do vody a nechal se unášet jejím mělkým, ale bystrým proudem. Kdo jede do Turecka, měl by se na tento údajně 8.div světa podívat - i když je to trochu z ruky u nás na východě... |
| 30.mayis: | Çarşamba Zápasím s bílou technikou. K čemu je ta pračka, myčka a sušička? To jsem přece v Budečském doupěti neměl!! A proč má ta mikrovlnná televize jen 1 program - otáčející se talíř? Ještě, že si rozumím s napařovačkou. Vysavače si raději nevšímám, stačí, když s ním uklízí služebnictvo. Mimochodem, je to taťka, mamka a dcerka, kteří za pár lir vyšůrují můj rozlehlý byt, pak mi zpřeházejí nádobí, uvaří si čaj z mých zásob, upijí vizoura z ledničky a nastříkají se mou vodou po holení. |
| 2.haziran: (červen) | Cumartesi Sednul jsem do našeho Megana a střihnul to na jižní pobřeží. Za 6 hodin jsem ujel 500km a pak hup do vody v bájném Korykosu. Ve 4.stol.p.n.l. ho založil kyperský princ Gorkos. 197p.n.l. zde byl vybudován chrámový okrsek na počest vítězství Dia nad Týfónem. Korykos se pak postupně stal doupětem pirátů, byzantským a římským městem. Mohutný hrad vybudovali Arméni, ale v 15.stol. jej dobyli Osmánci. V rozvalinách tohoto hradu jsem se koupal a nejhezčí to bylo při měsíčku. Asi 1km v moři je ostrov s křižáckým hradem. Aby to nebyla taková nuda, podíval jsem se do Silifke na řeku Gőksu (Kalykadnos), 35km do hor na nejstarší a nejzachovalejší Diův chrám v Malé Asii do Diocaesareie a na propasti Nebe a Peklo. Nejlepší to bylo večer v rybí restauraci, kde se mezi jednotlivými chody skáče do vody. |
| 8.haziran: | Cuma Do přístavu Iskenderun chodí většina našich dodávek. Jezdí tam loděmi nebo po železnici. Odtud se vozí cca 350km po silnici na stavbu. Iskenderun je vlastně jedna z Alexandrií založených A.Velikým. Byli jsme tam na jednání s naším přepravním agentem. Koupání tam za moc nestojí (oblázkové pláže, blízké ocelárny), ale rybí restaurace jsou tam nadstandardní. |
| 11.haziran: | Pazartesi V Ankaře se usídlili Chetité již ve 3.tisíciletí p.n.l. Pak je vytlačili Frýgové. Pak kočovní Kimmerové a posléze Lýdové. 547p.n.l. ji dobyli Peršané, které ale vyhnal Alexandr Veliký. Pak se do Ankary nastěhovali Testostágové (přitáhli sem až od Rýna!). Roku 229p.n.l. padla do rukou Římanů. Jednou pak na 25let patřila Iránu, kterému ji zase vyrval byzantský císař Heraklios. Od roku 695n.l. patří Arabům; od r.1071 Seldžakům a celé 12.století patřila dokonce křižákům. Roku 1402 ji vypálili Mongolové pod vedením Tamerana a jeho party, ale v 1/2 15.stol. ji definitivně získali Osmánci. R. 1923 ji Atatürk prohlásil za hlavní město Türkiye Cumhuriyeti. Byl jsem si tam pro auto a také doobjednat nábytek do našich elbistánských bytů. Prvně jsem v Ankaře byl před 18léty. Od té doby se hodně změnila a je to teď moderní velkoměsto. |
| 17.haziran: | Pazar Je neděle a Turci mají Babalar Günü (=den otců). Vyrážím proto se dvěma tureckými stavaři na výlet. První cíl jsou vodopády Günpinar (denní pramen). Pak se zastavujeme na drbes v jednom třešňovém sadě. Tak dobrý chrupky už jsem dlouho nejedl. Odtud po silnici č.300 (z Malatye do Kayseri) jedeme do Gürünu (kdysi kompletně arménské město), odkud se vydáváme do Gőkpinaru (nebeský pramen). Zase obrovské pramenné jezero s nádherně čistou studenou modrou vodou. Pak zajíždíme ještě do kaňonu Šugul, ve kterém vře horní tok řeky Tohma. Tohle putování jihovýchodním Taurem, který tvoří rozvodí mezi Středozemním mořem a Perským zálivem, zakončujeme pstruhem zase u jednoho şeale (=vodopád). S prvním kroužkařem, který sem za mnou dorazí tohle vobjedeme taky. |
|
|
|
| Stávající elektrárna Afşin Elbistan A | |
| Stavba "naší" nové elektrárny Afşin Elbistan B |
| 23.haziran: | Cumartesi Trávím večer v Gaziantepu, obklopeném obrovskými plantážemi pistácií. Od doby kamenné, kdy bylo město založeno se tu vystřídalo asi 20 různých kultur. Nejstarší mešita ve městě je ze 13.století. Zajímavý je taky shopping park podobný CČM. |
| 24.haziran: | Pazar Unikám pozornosti hlídače památek a skáču do vln Eufratu u zřícenin chetitského města Belkiz. Pak jsme se zkamarádili a další koupačku mi povolil... Okolo poledne platím nekřesťanské vstupné do jeskyně, kde se narodil prorok Ibrahim ve městě Šanliurfa, které je asi 400km po silnici na východ od Elbistánu. Navečer se snažím podívat na chetitsko-anticko-křižácko-mittansko-asyrsko-persko- arabsko-turecké vykopávky Kargamiš. Bohužel se nacházejí na syrské hranici a velitel místní posádky by mě tam pustil, jen kdybych měl papír z generálního štábu z Ankary. |
FILABEL