kolo Polabí 2002

20.4.2002
Akci pořádal KČT Neratovice a byla navržena pro pěší i cyklisty, několik variant vzdáleností. My z MIKE jsme si dali odjezd v 9h a trasu 100km. Jel jsem na kole z Prahy a trochu jsem se podcenil. Na srazu jsem byl už v 8h. Pak přijela Klára Jindřichová s Pavlem, Luboš Novák, Mirek Martinovský.
Pořadatel nám za 10Kč prodal list papíru s popisem trasy. Rébus. U trasy 100km tam stálo Jako 70km do Vojkovic. Tak se nořím do trasy 70km, tam ale čtu Jako 53km do Vojkovic. A u trasy 53km čtu Jako 30km: Hostín, Vojkovice. Musím tedy prostudovat i trasu pro 30km, kde konečně čtu Neratovice-Libiš-Obříství-Hostín, pak přecházím na trasu 53km a čtu Vojkovice, vynořuju se z trasy 53km i 70km a u trasy 100km konečně čtu dále Veltrusy. Je mi jasné, že podle toho se jet nedá. Beru tužku a papír a vyluštěním je popis trasy. Některé vesnice Pořadatel zkomolil. Noutenice, Podbořany ani Uhly byste na mapě nenašli.
Mezi Úholičkami a Klíčany bylo možné zvolit mezi dvěma variantami. Varianta A obsahovala přívoz v Libčici nad Vltavou. Ptám se Pořadatele, zda je přívoz v provozu. "Nevím" zněla odpověď. Opravdu pečlivá příprava, vždyť je to jen pro pár set lidí!
Vyrážíme docela rychle. Nepříjemný protivítr. Ve Veltrusích se v oboře válejí jeleni. Úsek Velvary-Slaný je nepříjemný. Proč po úzké silnici 1.třídy s hustým provozem? Proč trasa nevedla po okreskách? Projíždíme hnusnou průmyslovou zónu na okraji Slaného, ještě kousek na Prahu po dálničním přivaděči a konečně jedeme po krásné okresce přes Zvoleněves. Podle Pořadatele máme jet přes Neuměřice, je tam ale zákaz vjezdu. Podle Pořadatele také máme dodržovat silniční pravidla. Pořadatel si prostě odporuje, trasu si ani neprojel. A tak v Neuměřicích brodíme přes 1km štěrkem.
Nálada je ale pořád veselá. V Zákolanech dáváme oběd. Rybí filé s bramborem za 40Kč, a dobré. Telefonuje nám Šáfa. Proč jsi nejela, ptám se. "Protože v Mariánských lázních prší". To nechápu. Tam přece nejedeme. Jestlipak si v létě do Španělska bere lyže, když na Mont Blanku je sníh?
U Okoře na hřišti se hraje fotbal. To už je asi čtvrtý zápas, který míjíme. Jak někdo může tak bezcílně lítat po hřišti sem a tam, když je tu ta krásná možnost vyjet si na kole?
Dál Pořadatel radí trasu Úholičky-Řež. Sjíždíme k Vltavě. Je tu jen rybářská pěšinka těsně podle hladiny. Čvachtáme blátem, tlačíme kola, rybáři vstávají, zdvíhají pruty, aby nám udělali místo. Někteří kroutí hlavou, další nadávají. Po pár stech metrech se pěšinka stáčí pod hladinu. Tlačíme kola do strmého štěrkového náspu a prodíráme se trním nahoru na rychlíkovou trať. Pár set metrů drncáme po pražcích a konečně jsme na lávce v Řeži. To byl protipól té silnici 1.třídy. Opravdu skvěle "vyvážená" trasa.
Klíčany. Jak to, že jedem zase proti větru? Předboj a Libiš. Malinko jsem ujel kamarádům, blíží se 17h. Cíl je na fotbalovém stadionu do 17h. Až třetí obyvatel Libiše ví, kde mají stadion, přestože zabírá tak pětinu obce. Před stadionem je fronta. Je tu totiž zrovna fotbalový zápas. To je zase omyl Pořadatele? Nebo snad záměr??? Naštěstí nemusím platit vstupné. V mumraji hledám Pořadatele. Dostávám Diplom a Odznáček v ceně tak 10Kč. Takže popis trasy byl vlastně bezcenný. To jsme ale už dávno věděli.
Počasí vyšlo, parta byla dobrá, nálada sqělá. Příští rok jedu zas. Jen to chce vyjet už v 8:30 a hned na startu vyhodit plán cesty, pokud bude z dílny KČT Neratovice. Potkávali jsme spoustu cyklistů, kteří byli na startu a podle plánu evidentně nejeli.
Ujel jsem 142km.

můj život FILABEL