vločka Krkonošská padesátka

19.-27.1.2001
Nejedná se o Krakonošovu manželku. Ani o jinou. Základ celé akce vytvořili Rybářovi, byli týden na Benecku, v penzionu U Váňů. Aby jim nebylo smutno, pozvali všechny ostatní. Takže když v pátek přijeli, byl s nimi Marek Ga, Pavel Šk, Pavlíkovi a Ondra. V neděli sice až na Marka odjeli, ale zase jsem přijel já. Měl jsem nejenom běžky, ale, na rozdíl od loňska, taky boty, co do nich pasovaly. K tomu sjezdové lyže a boby.
V pondělí jsme já, Martin Ry a Marek vyrazili na běžkách. Z Benecka na Rovinky (4km), a pak jednou cestou na Mísečky (7.5km), jinou zpátky (7.5km) a domů (4km). To, co byl loni celodenní výlet, jsme zmákli za 3 hodiny. Cítili jsme se nějak neuspokojení, tak jsme si řekli, co takhle ujet ty okruhy Rovinky-Mísečky tři? To by bylo celkem 53km.
Napadlo trochu dalšího sněhu a tak jsme v noci vyrazili bobovat. Silnička ze stráně, místy ledové plotny, sněhové mantinely - docela dobrá bobová dráha. Šest lidí a tři boby. První jízda nic moc, ale pak jsme se sehráli a cestu dobře uklouzali. Bobovlak se řítil slušnou rychlostí. Jednu cestu nám zpestřil velký černý pes (asi měl už noční srst). Vletěl nám do cesty a kousal Martinovi botu.
V úterý naše běžkotrojka vyrazila už brzo ráno, v 9 hodin. Cesta na Rovinky byla panenská. Z Rovinek směrem k Tereze jakás takás stopa byla, ale dál na Mísečky jsme jeli zase první. Předjeli jsme tři holky. Za chvíli slyším "jdem na to" a ty holky zase předjely nás. Ale v hlubokém sněhu upadly. Marek hned, jestli nepotřebujou s něčím pomoct :-)
Na Mísečkách jsme se ani nezastavili v bufetu a hned zpátky. To bylo víc z kopce, už jsme na Rovinkách. Kluci jedí z vlastních zásob za pochodu, já si to nechávám. Jedeme mlčky druhé kolo. Nemotá se tolik dětí, mají polední přestávku. Na Rovinkách Martin a Marek zašli loknout do bufáče, já jedu napřed. Mám malé pitíčko. Nějak mi to ale nestačí, schnu. Ještě mám banán a malou tatranku. A pořád hlad a žízeň, už se vleču pomalu. Dojíždějí mě kluci, dobře načerpali. Dávám příkaz tělu k likvidaci tukových rezerv a zrychluju. Už jsme na Mísečkách. Naposled. Martin jede první, první je i na Rovinkách. Zatím 49km za 7 hodin. Na poslední 4km se musíme posilnit, protože kus bude po silnici.
Přijela nám naproti Daniela. Silně jsme zachlastali. Venku zhasli. Chtělo se mi jet ještě jednou kolem. Ale vyrazili jsme domů. Úplná tma, tichý les, modrá stopa, veselé běžky, skulený Martin. Skulil se z cesty dolů do lesa. Nejdřív pořád padal doleva, na cestu. Pak si to uvědomil a spadnul doprava, ze svahu do lesa. Chtěl tam dole spát, tak jsme ho vytáhli. Po pár metrech se tam skulil zas. Marek pořád volal "Hanči, Vrbato, závod je ukončen". Ale stejně jsme dojeli domů a pak šli na večeři do Hančovy boudy. Němci tam měli mejdan a v rytmu polky i valčíku se za stolem synchronně kejvali doprava a doleva. Parket volný, tak jsme toho trošku využili.
Ve středu jsme dopoledne sjezdovali. Odpoledne jsem s Markem odjel do Prahy. Marek se na Benecko vrátil se Žábou ve čtvrtek, Pavel v pátek. Marek přivezl barvy na lidskou kůži a všichni si vylepšili obličeje, čímž způsobili pohnutí brvou číšníka u večeře.
Příští rok zmáknem 4 okruhy, to je 68km !

můj život FILABEL