2.4.2006
Celá trasa je navržena přes parky, lesoparky, bočními uličkami a silničkami téměř bez provozu, hlavní silnice se křižují nadjezdy,
podchody, přechody pro chodce nebo na semaforech. Tato už tradiční vyjížďka byla letos ovlivněna povodní. Ve čtvrtek jsem se proto vydal prověřit trasu.
V podjezdu rampy Barrandovského mostu na Smíchovské straně již hladina Vltavy zalila část stezky, takže chybělo ještě 20cm a nořil
bych boty do vody. Toto místo se nedá nikudy objet. Stromovka vodotěsně uzavřena vraty, dalo se však projet podle vody. Přejel jsem
pěší lávku přes Vltavu u ZOO. Cyklostezka podél veslařského kanálu zatopena místy až 1m proudící Vltavy, musel jsem místo objet
Trojskou ulicí. Od mostu Barikádníků jsem se dostal skoro až k Libeňskému zámečku, tam mě zavřená vrata v ústí Rokytky
vyhnala do parku nad zámeček.
Sraz byl v neděli v 9h u metra Opatov. Vyrazil jsem ze Kbel krátce po 7h a projel jsem ještě část trasy na východě Prahy. Sluníčko
nadějně slunilo, ale na Jižním městě bylo zamračeno. S úderem 9té hodiny začlo velmi jemně mžít, naštěstí jen pár minut.
Odjíždělo nás 33.
Jeli jsme okruh tentokrát proti směru hodinových rafiček s plánem dojet do Libně, případně k metru Holešovice, právě quli
povodni.
Nejprve jsme projeli Centrálním parkem, tedy spíš je to zatím louka s kopečky. Postranními uličkami jsme sídliště opustili a
vjeli do přilehlého Hostivařského lesoparku, přejeli hráz nádrže a podle lehce rozvodněného Botiče sjeli do Hostivaře.
Trať ČD jsme překonali po zánovním cyklomostě.
V DolnoMěcholupské ulici jsme přejeli po kuriozním čtyřproudém mostě nad Průmyslovou ulicí, na který navazuje jen úzká ulice
(byla tudy plánovaná Strašnická radiála).
Projeli kolem dřevěných kulis, kde se natáčí jakýsi TV seriál.
Z Dolních Měcholup jsme jeli podle Hostavického potoka mezi poli po asfaltové stezce. Není nijak značená, patří zřejmě PKVT.
A u rybníka Slatina odpočíváme, protože je tu první defekt.
U Dolních Počernic je už stezka značená jako cyklo a neodolali jsme dětskému hřišti. Dřevěnou mašinku
jsme plně obsadili a zavěšený houpací kůň taky nezůstal v klidu.
Projeli jsme Hostavice a kolem Kyjského rybníka.
Z kopečka jsme koukali na bývalé marihuanové skleníky, vypleněné policií loni v létě a sjeli do dalšího údolí, do Hloubětína.
Pod freqentovanou Průmyslovou ulicí vede naštěstí podchod.
Pak kolem skládek kus proti proudu Rokytky a ulicí U Elektry přes Poděbradskou.
Dál už jsme v podstatě sledovali proud Rokytky, přes Freyovu a Sokolovskou, je tady značená zánovní cyklostezka. Pod čtyřproudou
Čuprovou ulicí u Balabenky je opět podchod a k Libeňskému zámečku se dá projet po pěšině na břehu.
Quli zavřeným povodňovým vratům jsme museli vyjet na skalku, kam normálně vůbec není důvod vyjíždět a byli jsmě odměněni neznámými
výhledy na Prahu a já defektem předního kola.
U mostu Barikádníků je cyklostezka pod vodou. Několik lidí se odloučilo. Řešili jsme, co dál. Sluníčko pralo, bylo krátce po poledni a
končit se nám nechtělo. Rozhodli jsme se jet po rovnoběžné pěšině až k tramvajovému mostu, podívat se na situaci a pak se rozejít. Kolem probíhala
běžkyně, nás 33 cyklistů musela obkličkovat, prskala, nadávala a řekla "dál neprojedete, to byste měli vědět". Jirka za ní zavolal
"kde jiní končí, my začínáme!, to by ste měla vědět", to byla ta kapka a jeli jsme dál!
Nejdřív jsme dojeli k vodáckému kanálu, tedy místu, kde pod hladinou je, dál to opravdu nešlo, to už jsem věděl z průzkumu.
Byla tu i běžkyně, tlapala kousek vodou, paxe vrátila a obhlédla nervozně budíky, co měla navěšené po těle, asi tepoměr, krokoměr,
teploměr, potoměr a stopky.
Pěší lávka u ZOO už byla uzavžena a hlídána. Vrátili jsme se k mostu Barikádníků, má po straně stezku, přejeli do Holešovic,
kolem metra a po chodníku do suché části Stromovky. V Papírenské ulici jsem upozornil na bývalou čističku odpadních vod,
dnes zajímavé Ekotechnické museum, jehož
návštěvu doporučuji v září na Den páry.
Projeli jsme Dolní Šárku a dali jsme oběd na Jenerálce. V Tiché Šárce už bylo dost lidí. V dlouhých kalhotech jsem se
přehříval, jel jsem už jen v nátělníku, zimní bunda a rolák dávno v brašně. U Mekáče čekal
Michal Jon.
Michal nás provezl oborou Hvězda, ukázal různé zajímavosti a potkali jsme i Lucku se psem.
Na Ladronce jsme se, ti co ještě chtěli pokračovat, vzhledem k času, rozhodli vynechat trasu přes Prokopské údolí.
Jeli jsme přes Petřín, s krásnými výhledy na Prahu.
Projeli jsme cíp Hradu a přes Letnou do Holešovic. Od mostu Barikádníků do Kbel jsem jel už sám. Od severu se černalo.
Posledních 5 minut začalo dost pršet, už se mi nechtělo navlékat bundu, taxem přijel durch.
Ujel jsem 102km.
FILABEL